Většina uživatelů se ke svým e-mailům nedostane jinak než přes protokol POP3 nebo IMAP (což vlastně úplně stačí). Problém nastává ve chvíli, kdy chceme e-maily zálohovat, synchronizovat nebo migrovat jinam. Hodní správcové nám můžou někam nahrát např. tarball, příp. data zkopírovat pomocí rsync.
Read the full post »
Category: linux
Synchronizace e-mailových účtů (IMAP)
Vsftpd a pasivní mód FTP
Vsftpd je jednoduchý FTP server, jehož kódy jsou poskytovány pod licencí GPL. Najdete jej snad již ve všech linuxových distribucích a pomocí něj beží např. i ftp.redhat.com. Proč? Rychlý, bezpečný, stabilní a s jednoduchou konfigurací. Pro jednodušší řešení jak dělaný.
Aktivní vs. pasivní mód (režim)
Z wikipedie:
Aktivní režim
Na portu TCP/20 jsou přenášena data (data connection). V aktivním režimu navazuje připojení pro přenos dat server, klient naslouchá. Problém zpravidla nastává v případě, kdy se klient připojuje z privátní sítě a jeho IP adresa je překládána (NAT) nebo se nachází za firewallem.Pasivní režim
V pasivním režimu navazuje data connection klient, kterému při sestavování připojení poslal server svou IP adresu a TCP port, na kterém naslouchá.
Obsáhlejší objasnění (i s pěknými obrázky) můžete najít na slacksite.com (EN).
Read the full post »
CentOS (Red Hat): nastavení rozsahu pro větší počet IP
Máte-li ve správě server (desktop) založený na distribuci Red Hat (Centos, Fedora, jánevímco), může Vám přijít vhod tip, jak jednoduše nastavit rozsah pro větší počet IP adres. Pracujeme v příkazové řádce.
Příklad nastavení s utilitkou system-config-network-tui
system-config-network(-tui), kde si vše můžete pěkně a přehledně zapsat do předpřipravených políček. Znalejší prostředí mohou upravovat přímo konfiguraci, která je k nalezení v /etc/sysconfig/network-scripts a je přehledně pojmenovaná ifcfg-eth0:X, kde X je alias pro zařízení eth0. Tato konfigurace pro alias 0 (/etc/sysconfig/network-scripts/ifcfg-eth0:0) může vypadat např. takto:DEVICE=eth0:0 BOOTPROTO=none BROADCAST=192.168.0.255 HWADDR=01:23:45:67:89:ab IPADDR=192.168.0.15 NETMASK=255.255.255.0 NETWORK=192.168.0.0 ONBOOT=yes GATEWAY=192.168.0.1 TYPE=Ethernet
Problém: chci přidat celou /24 síť (254 IP adres).
Máte-li dostatek času (nebo chce-li se vám psát nějaký skript), můžete si pro každou adresu vypsat konfiguraci. Hned ze začátku mě ale napadají tři problémy:
- čas
- složité hledání jedné chybky/překlepu
- nepřehlednost konfigurace
Z tohoto důvodu existuje možnost zapsat jednoduše celý rozsah a to do konfigurace pojmenované ifcfg-eth0-rangeX, kde X je číslování jednotlivých rozsahů od 0. Z našich 254 nepřehledných konfigurací tak vznikne jedna, která mlže vypadat třeba takto (zapsáno v /etc/sysconfig/network-scripts/ifcfg-eth0-range0):
IPADDR_START=192.168.0.2 IPADDR_END=192.168.0.254 CLONENUM_START=0
Vysvětlení jednotlivých proměnných je vcelku jednoduché: IPADDR_START je IP, kterou náš rozsah začíná a IPADDR_END je ta, kterou končí (včetně). CLONENUM_START nám pak udává od kolika má začít číslování aliasů. V případně, že si systém správně nepřepočte netmasku, lze použít i proměnnou NETMASK.
A nezapomeňte restartovat službu sítě:
$ service network restart
Subversion server na CentOS 5.5
Subversion nebo jiné verzovací nástroje (CVS, git,…) zná asi každý, kdo přičuchl k programování a projektu, na kterém spolupracuje více lidí. Kdo nezná, ať googluje (malé seznámení je trochu níže). V tomto článku se pokusím představit, jak rozběhat SVN server dostupný přes http na CentOSu.
English speaking? Try this link: HowTos/Subversion – CentOS Wiki
Co to SVN, sakra, je?
Jak říká wikipedie:
Subversion (zkráceně SVN) je systém pro správu a verzování zdrojových kódů, náhrada za starší CVS. (…) Subversion je tak jako CVS založeno na principu centrálního repozitáře.
Pomocí SVN ale nemusíte spravovat jen zdrojové kódy, můžete jej využít k verzování … vlastně čehokoliv. Například pro uložení změn důležitých konfigurací, psaní bakalářské/diplomové práce, dokumentace, uložení různých verzí při úpravě obrázků, atd. V současné době se jedná o jeden z nejpoužívanějších systémů (nemusí nutně znamenat, že je nejlepší).
Read the full post »
CentOS 5, Django a MySQL
V poslední době si pohrávám s pythoním webovým frameworkem Django a jal jsem se ho zkoušet na svém serveru s OS CentOS 5.5. Protože jsem od přírody lenoch, nechtělo se mi experimentovat s jinými databázemi než na serveru mám – skončil jsem u MySQL. Uznávám, ještě by šlo použít sqlite, ale já jsem přeci jen s tím MySQL nějak víc kamarád.
Pročetl jsem pár blogpostů a příspěvků o tom, že pod CentOSem je problém podporu MySQL pro python (MySQLdb) rozjet, protože balík z repozitářů (MySQL-python), který to má obstarávat je satršího data (v repozitářích je aktuálně verze 1.2.1-1) a že nejlepší je kompilace aktuálního balíku. Nene, jeden balík je tu … schovaný.
articulista
I když již přes rok pracuje na plný úvazek, stále se považující za studenta. Správce linuxových serverů, milovník dobré hudby a jídla. Obdivuje ty, co dokáží něco dokázat.
Můžete se se mnou přátelit na fejsbůku nebo mě sledovat na twitru.
